Vykopávky Pliska, 2. část

Kromě působivého opevnění ve vás nejsilnější dojem určitě zanechá Trůnní palác, známý také jako Velký zámek. Jedná se o relativně nejzachovalejší budovu ve Vnitřním městě. Jeho rozloha činí 52 x 26,5 m. Podle předpokladů se v horním patře nacházel trůnní sál, ve kterém bulharští vládci přijímali oficiální návštěvy a zahraniční velvyslance. Na severní straně sálu stál impozantní půlkruhový trůn.

Třetí pevnostní systém obklopoval vlastní jádro celého města: komnaty bulharských panovníků. Jedná se o nejkomplikovanější architektonický komplex. I když byly tyto hradby postaveny z cihel, byly velmi mohutné. K severní zdi byl přistavěn zdobný malý zámek – jedná se o nejreprezentativnější stavbu citadely.

Zámek sloužil jako sídlo vládce a jeho rodiny. Skládal se ze dvou pravoúhlých, architektonicky velmi podobných budov. Na délku měřily 19 m a na šířku 14 m. Zdi, na jejichž stavbu byly použity kamenné bloky, červená malta a železné skoby, byly 1,2 m široké. Podlahu v některých prostorách pokrývaly velké kamenné desky.
Podle stop po schodišti lze usuzovat, že zámek měl ještě jedno patro.

Hned vedle zámku byly objeveny pozůstatky zámecké kaple, vodní nádrže, bazénku, hospodářských a strážních budov a dalších drobných staveb. Různé stavby pocházejí z různých stavebních období. V bývalém městě Pliska nejsou významné jen velké budovy, ale i jejich velmi vyspělé vybavení (podlahové vytápění, kanalizační síť složená z keramických i olověných trubek pro pitnou a užitkovou vodu).

Při vykopávkách v posledních letech byly objeveny tunely pod panovníkovým zámkem. Systém těchto tajných průchodů byl součástí architektonické strategie Plisky. Tunely jsou 300 m dlouhé, na výšku měří 2,2 m a vedou až dále za hradby. Zakončovaly je masivní dřevěné dveře.

K archeologické rezervaci patří i zajímavé muzeum. Prohlédnout si můžete také hrob Karla Škorpila (1859-1944), českého archeologa, z jehož iniciativy začaly v Plisce roku 1899 probíhat archeologické průzkumy.