Vykopávky Pliska, 1. část

Pliska (bulharsky Плиска), zvaná také Ak Baba nebo Aboba, je bývalé hlavní město Bulharské říše a v současné době město v severovýchodním Bulharsku v Šumenské oblasti. Nachází se nedaleko měst Novi Pazar a Kaspičan.

Pozůstatky starobylého bulharského hlavního města jsou dnes archeologickým místem vykopávek a leží 7 km západně od města Novi Pazar a 2 km od současného města Pliska. Dnešní obec má něco přes tisíc obyvatel.

Jako jedno z nejreprezentativnějších hlavních měst raně středověké Evropy vynikalo svou architekturou, systémem opevnění i velikostí. Město o rozloze 23 km² bylo tenkrát větší než Londýn či Paříž. V 60. letech 9. století, když vládl kníže Boris I. (852-889), konvertovali Bulhaři ke křesťanství. Do Plisky přišli žáci slovanských osvícenců a tvůrci bulharsko-slovanského písma, svatý Cyril a Metoděj.

Ve městě byla také založena Plisko-preslavská literární škola, centrum organizované vzdělávací činnosti na území východního Bulharska. Car Simeon I. přeložil v roce 893 hlavní město do Preslavu, ale Pliska se vyvíjela i nadále jako centrum kultury, obchodu a řemesel.

Během archeologických výzkumů byly objeveny tři fortifikační (opevňovací) systémy: hliněné opevnění, kamenné hradby a cihlová zeď. Hradby dělily město na vnější a vnitřní část a zámecké centrum.

Vnější město, kde bydleli prostí občané, obklopoval příkop o rozloze 23,3 m². V této části bylo odkryto obvodové zdivo mnoha veřejných i církevních budov. Dnes v ní uvidíte pozůstatky Velké baziliky – monumentálního bulharského středověkého kostela (měřil 99 m na délku a 29,5 m na šířku) – která stála 1,5 km severovýchodně od východní brány do Vnitřního města. To bylo opevněno a nacházelo se prakticky uprostřed Vnějšího města.

Působivé hradby (2,6 m široké, původně byly 10-12 m vysoké) byly postaveny z vyleštěných kamenných kvádrů. Všechny stěny pravoúhlého opevnění měly monumentální bránu a na každém rohu se tyčila kulatá věž. Mezi věží a branou se zdvíhala pětiboká věž. Nahoře byly hradby zakončeny cimbuřím a uvnitř se po celé délce táhla cesta pro stráž. Východní brána sloužila jako hlavní vchod do Vnitřního města.