Město Kotel

Město Kotel se nachází v malé nížině v balkánském pohoří, které odděluje sever Bulharska od jihu. Leží v nadmořské výšce 527 metrů, asi 330 km východně od Sofie a 50 km severovýchodně od Slivenu.
Město je známé především svým duchem z doby národního bulharského obrození a také jako centrum tkaní koberců.

Naleznete zde opravdu bohatý výběr tradičních i moderních koberců a všeobecně obdivovaných ikonových gobelínů.
Ve městě se nacházejí skutečně krásné stavby, cestovní ruch sem ale stále ještě zcela nedorazil. Stěží tady narazíte na nějakou větší restauraci. Doby oběda a zavírací doby místních obchodů spíše připomínají nějakou ospalou vesnici.

Ve městě stojí domy postavené ze dřeva z období národního obrození, tak typické pro východní Balkán, jen s tím rozdílem, že tyto mají tři až čtyři poschodí. Kromě národopisného muzea jsou zde k vidění i jiné velmi dobře zachovalé budovy, jako dům Kosičkův, Pisnovův, Barnevův, Bairamův a Karaivanův a navíc ještě starý vodní mlýn a starý hostinec.

Město se nachází v malém údolí, v jednom z průsmyků balkánských hor. Zde také vede silnice, která spojuje severní a jižní Bulharsko. Z této polohy vyplývá, že Kotel byl v době osmanské nadvlády vesnicí "privilegovaných" vojáků, kteří byli osvobozeni od státních daní. To umožnilo místním obyvatelům získat bohatství díky obchodu a řemeslům, a ve velkém rozsahu se duchovně i politicky osvobodit.

V 19. století se mohla obec pochlubit svými čtyřmi světskými školami. Škola ve čtvrti Galata je dnes muzeem bulharského národního obrození. Z tohoto období také pocházejí již zmiňované dřevěné stavby. V jejich přízemí se nacházely obchody a opravny. Původní otevřené verandy byly v pozdějších dobách uzavřeny, takže byly používané jako prostorné hlavní salony s bohatými dekorativními prvky. Velký oheň v roce 1894 zničil téměř celé město, jen dvě čtvrtě - Galata a Durljanka – to "přežily".

Přesto některé z dochovaných architektonických budov vytvářejí dojem bývalého vzhledu města, například dům Kjorpeev, dnes Národopisné muzeum. Na nádvořích dnes rostou muškáty a karafiáty. Místní obyvatelé ještě dnes spřádají své slavné koberce, mnoho z jejich dětí studuje na místní hudební škole národních nástrojů a lidových písní.

Kotel je nejen místo s majestátní přírodou, čerstvým vzduchem a čistou horskou vodou, ale také významným kulturním a historickým centrem. Bylo nazýváno jako "bašta bulharského ducha" a "kolébka bulharské renesance". Město je také rodištěm řady významných osobností národního obrození Georgi Sava Rakovski (jeden z hlavních ideologů hnutí za národní osvobození), renesanční literát Neofit Bozveli, dr. Petar Beron, Sofronij Vračanský, společensky aktivní lidé Gavril Krastevič, Aleko Bogoridi, Stefan Bogoridy a mnoho dalších.